Within the Installer you will find a wide collection of languages. The installer currently supports the following languages: Arabic, Bulgarian, Bengali, Czech, Danish, German, Greek, English, Spanish, Finnish, French, Hebrew, Devanagari(India), Croatian(Croatia), Magyar (Hungary), Italian, Malay, Norwegian bokmal, Dutch, Portuguese(Brasil), Portugues(Portugal), Romanian, Russian, Serbian, Svenska, Thai and more are being added all the time. By default the English language is installed for the Back and Front-ends. You can download additional language files from the Joomla!Extensions Directory.
Období 1920 - 1945
Dne 24. října 1920 byl odhalen pomník na památku padlých vojínů z Bohdalova, Rudolce, Chroustova a Pokojova a všech bojovníků za obnovení samostatnosti. Pomník umístěný v parku u kostela je dílem ak. sochaře J. Pelikána, rodáka z Nového Veselí. Tohoto dne byla obnovena divadelní činnost, neboť za velké účasti obecenstva bylo večer po odhalení pomníku sehráno drama Havlíček. V roce 1921, u příležitosti 71. narozenin T.G. Masaryka, bylo sehráno drama Vojnarka. Štolbovým dramatem Závěť si bohdalovská veřejnost připomněla 100. výročí narození K.H.Borovského. Následující rok byly nacvičeny divadelní hry Palackého třída 27, opereta Lucifer, Ta naše Máňa, Zvony, Nevěsta legionářova. Tělocvičná jednota Sokol Bohdalov, založená 31. 5. 1923 se aktivně zapojila do dění v obci, přebírá kulturní aktivity a představuje se hrami Tvrdohlavci a Andělem strážným. V roce 1924 byly uvedeny divadelní hry V českém ráji, Srdce. U příležitosti 75. narozenin T.G. Masaryka bylo sehráno Jiráskovo drama Otec. Během roku byly předvedeny místními ochotníky veselohry Charleova teta, Firma Piškot Čaplen a spol. Na jaře v r. 1926 bylo uvedeno drama Pasekář, na podzim drama Maryša. Toho roku byly sehrány další divadelní hry: Baťoch, Vodní družstvo, Bratři Sokolové. V roce 1927 uvedeno drama G. Preisové Její pastorkyňa. Členové Sokola nacvičili v tomto roce veselohru Šofér. První zmínku o dětském divadelním představení najdeme v kronice z r. 1928. U příležitosti oslav 28. října dítky sehrály jednoaktovky: Den svobody, Strýček Vejprava, Ten dědeček. Sokolská obec se představila v r.1928 divadelní hrou Jindra I.díl, II. dílem dramatu Jindra a veselohrou Radostná událost. V roce 1929 na jaře to již bylo divadelní představení Vykoupení. Děti oslavily Den matek v r. 1929 divadelní pohádkou Červená karkulka. Zajímavá je také zmínka o Obžínkové slavnosti, která se konala 4. srpna 1929 na louce u Dolního mlýna. Ve scéně Obžínky účinkovalo na 40 osob. Tuto slavnost navštívilo 600 osob. Dne 7.března 1930 sehrály děti pohádku Hastrman, v r. 1931 divadelní hru Honza. Sokol uvedl 5. 11. 1931 divadelní hru Na manželské frontě klid. V r. 1932 v březnu na oslavu narozenin T.G.Masaryka hráno dětské divadlo Bílé růže, 21. ledna 1933 Zlatá nit. Oblíbené byly i divadla v přírodě – v r. 1933 sehrál bohdalovský Dorost v Jamách hru Mlsáníčko, členové Sokola se představili úspěšným provedením hry To za Rakouska nebylo. Dne 21. 5. 1934 bylo sehráno v přírodě u tírny představení Naši furianti. 28. října byly uvedeny divadelní hry Zachráněný zvon v podání členů Sokola a Dorostu. 25. listopadu 1934 se představil Dorost další divadelní hrou Okénko, děti sehrály hru Zlatý lupínek. V místní kronice je také zaznamenáno první divadelní představení , které nacvičili hasiči, jednalo se o divadelní hru Lešetínský kovář a byla uvedena 26. 12. 1934. V roce 1935 ochotníci zahájili svou činnost nastudováním Jiráskovy Lucerny v podání členů Sokola, Omladina předvedla hru Martin Pytlák a Dorost drama Až vstaneme z mrtvých. Při příležitosti oslav 28. října Sokol sehrál divadelní hru Hanče podle románu J.Š.Baara. V tomto roce se děti představily hrou Zlatá husa, hasiči nacvičili hru Paní tchyně odzbrojuje. Také Omladina sehrála divadelní hru, jejíž název není zachycen. Dne 8. března 1939 Sokol uvedl divadlo Vrah. V pondělí 1. 6. 1939 chtěl Dorost sehrát v přírodě Psohlavce. Celý den však pršelo, proto museli divadlo dohrát v místním hostinci, i přesto byla návštěva velmi pěkná. V období let 1937, 1938 není zachycena žádná činnost divadelních ochotníků. Z doby okupace pak kronikář pan František Blaha uvádí, že mládež občas sehrála v hostinci Na Radnici divadelní představení.
|
Počátky ochotnického divadla v Bohdalově
V roce 1910 odbor národní jednoty, který byl založen v Bohdalově v letech 1906-1907, zřídil v Bohdalově divadelní jeviště. A tak v tomto roce bohdalovské publikum mělo možnost shlédnout poprvé v podání ochotníků divadelní hry Tatínkovy juchty, Růžová poupata, Směry života.
V roce 1911 bylo uvedeno drama Vojnarka a divadelní hra Podzimní svítání. Chuť k hraní ochotníkům v Bohdalově rozhodně nechyběla, protože ročně bylo sehráno několik divadelních her. Repertoár byl rozmanitý, hrála se klasika domácích i cizích autorů, ale i divadelní hry dnes již zaváté časem zapomnění.
V roce 1912 byla nastudována hra Anděl strážný, v r. 1913 uvedeny hry Furiant, Na letním bytě.
V období 1. světové války byla divadelní činnost přerušena
Období 1946 - 1972
Dne 30. 6. 1946 byla v obci ustavující schůze Místní rady osvětové besedy v Bohdalově. Jejím úkolem bylo řídit kulturní a osvětovou práci. V tomto roce byly uvedeny tyto divadelní hry: Frantíkovy trampoty – děti, Velbloud uchem jehly – Sokol, Paličáci – SČM.V roce 1948 byla sehrána divadelní hra Muzikantská Liduška.
Významnou události pro kulturní život obce byla výstavba kulturního domu v Bohdalově. Obětavost občanů při stavbě byla bezpříkladná. Převážná část brigádnických hodin byla bezplatná. Řada občanů finančně přispěla na stavbu, řada se zaručila záložně na půjčku.
K slavnostnímu otevření kulturního domu došlo 28. 10. 1948 za účasti občanů i významných hostů, např. spisovatele J.V. Plevy. V hlavních místnostech byl zahájen provoz již v lednu – 17. 1. 1948. Toho dne byl zahájen provoz kina. Muži bez křídel – to je název prvního filmu, který byl tohoto dne ve vyprodaném sále promítnut.
Kulturní dům se stal střediskem kulturního dění v obci, hráli, zajížděli i hostovali zde divadelnicí ochotníci. Uskutečnila se zde představení Horáckého divadla, koncerty, hostovali zde členové Národního divadla z Prahy – Jaroslav Průcha, Ladislav Pešek, Jiří Dohnal a Miloš Nedbal. Kulturní dům, o jehož stavbu se zasloužili obětaví lidé bohdalovska, se tak stal po další desetiletí až do dnešní doby centrem veškerého kulturního dění v obci.
Od roku 1950 řídí kulturní činnost obce výhradně osvětová beseda. Divadelní ochotníci měli konečně po 4 letech „hlubokého spánku“ – jak píše kronikář – možnost představit se na jevišti kulturního domu. Nacvičili Klicperova Rohovína Čtverrohého, Šamberkovu veselohru Jedenácté přikázání. Děti uvedly pohádku Čtverák vodník.
V roce 1951 sehrána Piskořova hra Radostná událost, v r. 1952 byla uvedena s velkým úspěchem Jiráskova Lucerna a Drama Otec, v r. 1953 Horkého hra Baťoch.
V roce 1954 dosáhli bohdalovští ochotníci velkého úspěchu s divadelní hrou J.K.Tyla Strakonický dudák.
Divadelní hry s místními ochotníky nastudovali: p. František Holoubek, p.František Blaha a p.Ladislav Matoušek – po r. 1945. Z předcházejícího období v kronice nejsou zaznamenána žádná jména spojená s ochotnickým divadlem.
V roce 1956 sehrály děti Sněhovou královnu, v r. 1958 Osvětová beseda hru Pasekáři, v r. 1959 děti uvedly pohádku Popelka, v r. 1960 ČSM Kalibův zločin. Požárníci sehráli v r. 1961 Jiráskovu hru Kolébka, v r. 1962 uvedena Tylova Paní Marjánka, matka pluku. Děti nacvičily hru Zkoušky čerta Belínka. Následující rok se děti představily pohádkou O Honzovi a princezně Zlatovlásce.
Ochotnický soubor při OB sehrál v r. 1965 hru Divá Bára, v režii správce OB p.Stanislava Růžičky, který v této funkci vystřídal p.ředitele Františka Blahu.
Děti nastudovaly v následující letech tyto divadelní hry:
r. 1966 – Princezna se zlatou hvězdou v režii p.učitelky Anny Lánové
r. 1970 – Popelka – nacvičily p.učitelky J.Soudková a A.Páralová
r. 1971 – Vyměněná princezna, r. 1972 – Sněhová královna.
V letech 1970 – 1971 nastudoval P. Vlastimil Šenkýř s místními ochotníky divadelní hry Vojnarka a Poslední muž.
Jmenovat všechny ty, kteří se věnovali ochotnickému divadlu v minulosti je velmi obtížné, zápisy v kronice v mnoha případech chybí, obsazení divadelních postav lze zjistit pouze z dobových fotografií nebo ze vzpomínek pamětníků. Omlouváme se tedy všem těm, kteří nejsou jmenováni a kteří se stejnou měrou zasloužili o podporu ochotnického divadla v Bohdalově.
S úctou a poděkováním vzpomínáme i na ty, kteří již nejsou mezi námi.
Dovolte nám tedy jmenovat alespoň některé bohdalovské divadelní ochotníky:
p. František Blaha, p. Václav Pavlíček, p. František Krča, P.Vlastimil Šenkýř, p.Stan. Růžička st., p. Růžičková Olga, p.Ladislav Matoušek, p.Růžena Matoušková, p.Karel Fical, p. Alois Matějíček st., p. František Mokrý, p. Alois Doležal st., p.Křehlíková Marie st., p. Štikar Karel, p.Antonín Klíma, p. Antonín Havlíček, p.Antonín Klimeš, p. Josef Hlávka, p. Oldřiška Šípková, p. Marie Oubrechtová, p. Marie Jelínková, p. Alois Tichý, p. Marie Tichá, p. Marta Drejčková, p. Josef Večeřa, p. Josef Běhal, p. Jaroslav Koudela, p. Josef Řepa, p. Josef Nejedlý st., p. Josef Nejedlý ml., p. Josef Boháček, p. Věra Boháčková, p. Jan Pokorný st., p. Jan Pokorný ml., p. Jiřina Pokorná, p. Marta Ficalová, p. Hanusová Marie, Marie Chmelařová, p. Adolf Fical, p. Drahomíra Jašková- Ficalová, p. Karel Řepa, p.Helena Sedlická, p. Matylda Němcová, p. Marie Špačková, p. Anna Lánová, p. František Musil, p. Hedvika Musilová, p. Marie Neubauerová, p. Marie Šustrová, p. Anna Páralová, p. Marie Hlávková, p. Eliška Klímová, p. Jiří Peřina st., p. Ladislav Lízner, p. Miroslav Křehlík st., p. Josef Horák ml., p. Alois Matějíček ml., p. Marie Křehlíková – Pometlová, p. Adolf Remsa, p. Ladislav Barták, p.Jaroslav Neumann, p. Jaroslav Sobotka, p. Jindřiška Jindrová, p. Miloslava Pejchalová, p. Josef Mokrý, p. Anna Pokorná, Ladislav Doležal, Jaroslava Prokešová.
V dětských divadelních představeních hrála školní mládež pod vedením učitelek místní ZŠ p. A. Lánové. p. J.Soudkové, p. A. Páralové.
|
| 
| 
