Městys Bohdalov a Chroustov

Obnovení činnosti ochotnického divadla

    V r. 1992, po dvaceti letech, byla znovu obnovena tradice ochotnického divadla v Bohdalově. Pod vedením p.učitelky Anny Páralové se scházela skupina nadšenců na pravidelných divadelních zkouškách a 29. března 1992 se tito divadelní ochotníci představili bohdalovskému publiku hrou Úžasná ševcová. Představení bylo sehráno za velké účasti obecenstva a bylo několikrát reprízováno.

    Tímto představením byla zahájena nová etapa v historii bohdalovského ochotnického divadla.

    V průběhu let se soubor rozrostl o další členy. Každý rok se nacvičila jedna divadelní hra a byla několikrát uvedena v Bohdalově, některé divadelní hry byly sehrány i v okolních obcích např. v Měříně, Jamách, Nížkově.

    Pod vedením paní učitelky Anny Páralové se bohdalovští ochotníci každou zimu od r. 1992 – tedy již devátou sezónu – scházejí k pravidelným zkouškám, učí se texty, připravují kulisy, kostýmy a s trémou a netrpělivostí očekávají datum premiéry toho „jejich“ divadla. S láskou a vděčností pak přijímají potlesk bohdalovského publika, které je vždy shovívavé, vždyť ochotníci nejsou profesionálové, ale důležité je to, že dělají divadlo rádi.

V letech 1992 – 2002 byly sehrány tyto divadelní hry:
r. 1992 – Úžasná ševcová
r. 1993 – Sládci
r. 1994 – Každý něco pro vlast
r. 1995 – Chudák manžel
r. 1996 – Madlenka z kovárny
r. 1997 – Čertovské namlouvání
r. 1998 – Srdíčko z lásky
r. 1999 – Divá Bára
r. 2000 – Ženský boj
r. 2001 – Maloměstské klepny
r. 2002 – Jak ty mně, tak já tobě

    Ochotnické divadlo je vždy kolektivní činnost, založená na vzájemné spolupráci a dobré partě lidí, kteří se ve svém volném čase věnují divadlu. U ochotníků platí pravidlo, že všichni dělají všechno včetně režiséra, ať se jedná o stavění kulis, přípravu kostýmů a rekvizit, ale vždy je důležitá technická pomoc při přípravě představení a při jeho uvedení. A tak u ochotníků nejsou jenom ti, kteří ztvárňují postavy divadelních her, ale jsou i ti, kteří se obětavě starají o vše, co je spojené s přípravou a technickým zázemím, ať je to sledování textu, hudební doprovod, pomoc při přípravě a instalování kulis, pořizování videozáznamu představení apod.

    A tak co říci závěrem? Ochotníci v Bohdalově byli v minulosti velmi činorodí. Hrávalo se i několik her v roce. Jednotlivé spolky si čile konkurovaly. Lidé se prostě chtěli pobavit, potěšit, přinést radost nejen sobě, ale i těm, kteří jejich vystoupení přišli shlédnout. Vývojem techniky a technikou zprostředkované zábavy došlo v posledních letech k pozastavení této činnosti, ale přesto tato kulturní aktivita nevyhasla úplně. A je jenom dobře, že lidé kulturu a zábavu přijímají, ale dokáží také sami aktivně se na podílet a spoluvytvářet.

„Divadlo je věčné, neboť je udržují obětaví a houževnatí lidé naživu“.
J. Steinbeck