Městys Bohdalov a místní část Chroustov Bohdalov

Z dějin Bohdalova

Na základě historie Vysočiny se dá předpokládat, že Bohdalov byl založen asi v 1. polovině 13. století zemědělskými osadníky. Zřejmě do těchto míst přišli z oblasti Bítešska a Osového.

Osudné výstřely, které v létě roku 1914 usmrtily rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, se staly záminkou k rozpoutání 1. světové války. 25. července 1914 byla vyhlášena v Rakousku-Uhersku částečná, 31. července 1914 všeobecná mobilizace. Pozdě do noci očekával Bohdalov příchod komisaře s vyhláškou.

Vývoj obce po roce 1918

Po vytvoření samostatného státu se v r. 1920 osamostatnily obce, které patřily do zdejšího obvodu. Rozvíjí se především politický život, kulturní a osvětová činnost, probíhá pozemková reforma. Kronikář se zmiňuje i o epidemii tzv. španělské chřipky, která postihla válkou vyčerpané a zbídačené lidi po celém světě a nevyhnula se ani Bohdalovu.

Druhá světová válka

V letech 1937 – 1938 nebyla místní kronika vedena. Novým kronikářem se stal p.František Blaha, který dodatečně na základě písemných dokladů, popř. výpovědí očitých svědků pořizuje stručný záznam událostí z tohoto období. Popisuje vývoj událostí vedoucích k Mnichovu 1938 a k Protektorátu, dále popisuje historii let 1939 – 1945.

Vývoj obce po roce 1945

Osvobozená republika se snaží rychle přecházet na mírový život. 19. 8. 1945 byla v obci na radnici veřejná volba nového MNV složeného ze zástupců čtyř politických stran. Prezident vyhlašuje mobilizaci několika ročníků. Z Bohdalova nastupuje 15 mužů do armády.

Povýšení obce na Městys

Rozhodnutím č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 12. dubna 2007 stanovil Miloslav Vlček, tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, obec Bohdalov městysem.

Bohdalov

Kostel sv. Vavřince

Dominantu návsi tvoří barokní kostel sv. Vavřince z 2. poloviny 13. století, který byl v letech 1736 - 1759 přestavěn. V r. 2001 byla provedena oprava střechy a nová fasáda kostela.

V roce 2022 začala oprava kostelní věže více Časosběrná videa k opravě kostelní věže a televizní reportáž (bohdalov.cz)

Přírodní park Bohdalovsko

Bohdalov láká turisty především nově vyhlášeným Bohdalovským přírodním parkem se spoustou rybníků, rašeliništi a bohatou faunou. Bohdalov je jeho centrem, tento park však sahá až k obcím Budeč, Nové Veselí, Matějov.

Sochy Julia Pelikána

V Bohdalově u kostela v parku spatříme pomník padlým s postavou klečící dívky s věncem (1920), to vše na mohutném podstavci. Pomník připomíná 23 padlých z Bohdalova, Rudolce, Chroustova a Pokojova, jak dokládá nápis v čele podstavce.

Na žulovém kvádru opodál je signovaná kovová plaketa prezidenta Masaryka (1928), v její horní části nápis: „1918 – NAŠEMU OSVOBODITELI – 1928“. Odkaz na fotografie

Chroustov

sadas

Bohdalov se představuje

Městys Bohdalov leží v okrese Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina) v nadmořské výšce 581m nad hladinou moře a nachází se v pramenné oblasti řeky Oslavy a téměř na hranicích Čech a Moravy. V okolí Bohdalova je rozsáhlá soustava rybníků využívaných k hospodářským i rekreačním účelům. Mezi největší rybníky patří Záhumenní rybník a Bohdalovský rybník. K turistickým vycházkám zve vrch Blažkov - 694m; Hudcova skála - 663m a Arnolecké hory s vrcholem Havlina - 706m a vrchem Kyjov - 702m. Úřad městyse Bohdalov má působnost i v obci Chroustov. Zastupitelsvo městyse má 11 členů. Katastrální výměra obce Bohdalov a Chroustov je celkem 1618 ha. Bohdalov je vzdálen 11 km od okresního města Žďár nad Sázavou a má pravidelné autobusové spojení se Žďárem nad Sázavou, Měřínem, Polnou a krajským Městem Jihlavou.

Znak obce

Z poslední třetiny 19. století je známo, že Bohdalov užíval na pečeti zemského znaku moravského. Jediný doklad o znaku, kterého prý Bohdalov užíval, je kresba Karla Gödela z počátku 20. století. Je na ní na štítě zubří hlava s houžví v levé nozdře a po stranách soudek, palička a pohár. O skutečném užívání takového znaku se však nezachovaly žádné zprávy. Toto znamení se velmi podobá pečetím městeček Nedvědic a Strážku. Také obě tato místa měla na štítě zubří hlavu pánů z Pernštejna odlišenou jen houžví v levém chřípí a po stranách k rozeznání městeček menšími doplňujícími prvky. Tato podobnost připomíná shodné pečeti u skupin vesnic, jimž je na některých panstvích dal vrchnost hromadně pořídit. Patrně také zde šlo o pečetní znamení dané třem městečkům zároveň pány z Pernštejna asi v první polovině 16.století. Původně to patrně nebyl znak, nýbrž jenom znamení na pečeti, které u městeček nabylo později působením tradice mimoděk povahy znaku. U Bohdalova se snad znamení neužívalo a upadlo v zapomenutí. Widimsky uvádí štít zlatý, jeho popis je však u moravských znaků nepřesný a u tří znaků s houžví jen v levé nozdře udává nesprávně celou houžev. Proto je pokládána kresba Gödelova za věrohodnější. Tyto domněnky by potvrdil nebo vyvrátil pouze původní znak, pokud by se našel.

Na základě žádosti obecního úřadu byl obci Bohdalov po projednání dne 8. 4. 1998 ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a v podvýboru pro heraldiku Poslanecké sněmovny udělen 18. června 1998 předsedou Parlamentu České republiky znak obce a prapor - Rozhodnutí č. 51 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 4. června 1998 o udělení znaků a praporů obcím a městům podle § 5 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. o obcích, v platném znění a v souladu s § 29 odst. 3) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Popis znaku: Ve zlatém štítě zubří hlava s polovinou zelené houžve v levé nozdře. Mezi rohy černé zkřížené ostrve.

Používání publikovaného obsahu (texty, grafika, loga, fotografie apod.) BEZ PÍSEMNÉHO SOUHLASU autora/autorů je ZAKÁZÁNO a bude řešeno dle platných zákonů bez předchozího upozornění!

Česko-polské partnerství

Dne 30. května 2009 bylo slavnostní zasedání obecního zastupitelstva Koscian, během něhož Rada přijala usnesení, které starosta Koscian podepsal jako dohodu o partnerství s obcí Bohdalov v České republice.

Dohoda o partnerství byla před podepsáním čtena v polštině a češtině. Smlouva byla podepsána starostou Koscian - Henry Bartoszewski a starostou Bohdalova - Květoslav Šafránek. Po podpisu smlouvy předseda městské rady - John Szczepaniak předal do rukou primátora pamětní krystal s vyryté nápisem "spřátelená města". Jeho dohoda o partnerství byla podepsána u velitelů sborů dobrovolných hasičů ve Starém Oborzyskach a v Bohdalově.

Město Kościan již šest roků úspěšně rozvíjí spolupráci s Městysem Bohdalov, zejména v oblasti vzdělávání a přátelství dobrovolných hasičských sborů obou obcí. Začátek znalostí z podnětu polštiny - Leszek Pawlicki a z České republiky - Luděk Kuba, tyto kontakty se nakonec proměnily v plodnější spolupráce na úrovni místní správy.

Tato spolupráce má silnou konotaci kulturně - vzdělávací. Obzvláště důležitým prvkem spolupráce je výměna studentů Bohdalova se studenty střední školy ve Starém Oborzyskach.

Rozhodnutím č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 12. dubna 2007 stanovil Miloslav Vlček, tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, obec Bohdalov městysem.

Miroslava Němcová, tehdejší 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, zaslala starostovi obce dopis, v němž gratuluje k povýšení naší obce městys.

Městys Bohdalov je vzdálen 11 km od Žďáru n.Sáz. a 26 km severovýchodně od Jihlavy. V roce 1999 získal znak a prapor. Úřad městyse má působnost i v obci Chroustov.

Z první písemné zprávy z r. 1349 je známo, že Bohdalov, v německých textech pod názvem Bochdalau, byl tehdy již městečkem a patřil k hradu Osové v okrese velkobítešském. Byl v majetku pánů z Ronova. V letech 1448 – 1551 vlastnili Bohdalov páni z Pernštejna postoupením od Václava Šturma z Ronova a Mitrova. Za dob správy tímto slavným rodem byl v městečku postaven pivovar, vinopalna, měšťanům bylo uděleno právo várečné. V roce 1551 prodali Pernštejnové Bohdalov Václavu Chroustenskému z Malovar a Chroustenic. Koncem 16. století však tento rod přesídlil do obce Černá a městečko tak ztrácelo na významu. Po roce 1620 Bohdalov připadl italským hrabatům Collalte San Salvatore, pod jejichž správou bylo obyvatelstvo utiskováno robotou a nebyla respektována městská práva. Od poloviny 19. století se mohli obyvatelé Bohdalova znovu dovolávat svých práv. Docházelo k výraznému zvelební městečka, v obci se rozvíjí průmysl a to především zásluhou významného rodáka, říšského rady a poslance zemského sněmu Jana Nepomuka Heimricha. Jeho přičiněním byl v roce 1874 založen Sbor dobrovolných hasičů Bohdalov, který se řadí mezi nejstarší hasičské sbory na okrese.

Obci vévodí dominanta - kostel sv. Vavřince, který je postaven ve slohu barokním, byl založen asi v 2. pol. 13 stol. a v letech 1736 – 1759 přestavěn. V r. 2001 byla provedena oprava střechy a nová fasáda kostela.

V období 20. a 30. let dvacátého století se v obci rozvíjel politický život, kulturní a osvětová činnost, probíhala pozemková reforma, stavěl se družstevní lihovar, zdravotní středisko, cihelna, silnice. Po II. světové válce vedla obnovená svoboda k nebývalému ruchu ve veřejném životě obce, v r. 1948 otevřen kulturní dům, v r. 1958 ukončena výstavba obecního vodovodu, v r. 1965 otevřena hasičská zbrojnice, v roce 1973 byla zahájena výuka v nové budově ZŠ, v r. 1982 se Bohdalov dočkal nové MŠ. Dobré jméno republiky, ale i Bohdalova šířili ve světě autokrosoví závodníci, několikanásobní mistři republiky, rodáci p. B. Křesťan st. a p.B. Křesťan ml., který se stal v roce 1987 mistrem Evropy v autokrosu.

V posledním desetiletí se v obci úspěšně rozvíjí podnikatelská sféra, proběhla transformace zemědělského družstva, pokračuje nová výstavba rodinných domů. V obci působí několik zájmových sdružení, která svou činností nejen zviditelňují obec, ale podílejí se i na organizování kulturních či sportovních akcí v obci. Mezi ně patří dobrovolní hasiči sklízející úspěchy na soutěžích ve všech věkových kategoriích, fotbalisté, jejich družstva dorostu i mužů postoupila do vyšších soutěží, chovatelé, kteří pořádají v obci velké výstavy. Dále zde působí místní myslivecké sdružení, místní organizace zahrádkářů a kapela Bohdalověnka, která doprovází většinu akcí konaných v obci. Bohdalovští divadelní ochotníci působili v obci od roku 1910 až do roku 1972, tradice ochotnického divadla byla v Bohdalově znovu obnovena v r. 1992 a spolek se každoročně představuje nastudováním divadelní hry. V minulých letech se zapojila do ochotnického divadla i bohdalovská mládež uvedením dětských divadelních představení.